Vážení a milí..

Kdysi sem psala jedna bulimička, která pro samý vděk nevěděla, jak pořádně a zaslouženě poděkovat Peťovi… Ta bulimička je pryč 🙂 Prostě zmizela i s několika kilama 🙂

Před třemi měsíci nevěděla kudy kam, dnes je vše jinak.

V období bulimie si připadala, že dělá chyby, že je neschopná, hladovění a zároveň zvracení jí temnilo mozek, byla samá přetvářka, v práci na sebe nechala křičet jak na malé dítě a dnes?

Uf, ta bulimička je neskutečně silná, ničeho se nebojí, dokonce se ozvala na ten křik, najednou je vše úplně jinak.

A víte, proč to tak je?

Nebyla na to sama, popisovala Péťovi všechny pocity, když ta bulimička procházela atakou, musel číst o tom, jak si namáčí prsty do pracího prášku /to se pak nejde vyzvracet :-)/, četl o tom, jak jsem to chtěla vzdát, dokonce volala svému lékaři.. ALe ono je vše jinak! Ten lékař jí řekl, že už je její hlava silnější než ta nemoc, že té nemoci bránila, proto se nevyzvracela a dělala vše možné proto, aby tomu tak bylo.

Té bulimičce řekl, že má přijít jen v případě nouze 🙂 A klidně s Peťou.

Peťa je nadpozemská bytost, poslali ho sem dolů, aby dělal lidem život krásnější, dokázal tu bulimičky myslet, bojovat a naučil ji žít. Dokázal to, že vnímá život, to, co jí dělá dobře a hlavně ty dobroty, co ji naučil 🙂

Také musím zmínit jeho ženu, Lucinku.. Ti dva spolu vyzařují tolik síly , že má člověk pocit, že pod jejich ochranou se mu nemůže nic stát. A já děkuju i Lucince, i ta tu bulimičku na maximum podporovala.

Píšu vše v minulém čase, ta bulimička jsem stále já. Věčně to budu mít v diagnóze, ale v hlavě mám nastaveno díky Péťovi, že vše, co mě naučil je prostě potřeba. A víte co? Já prostě vyléčená jsem! Ať si každý tvrdí co chce, při myšlence, že si strčím prst do krku se otřepu, už jen ta myšlenka se mi hnusí 🙂

S manželem jsme byli bezradní, ale chtěl tomu osud, že mi přišel do cesty Peter… Houpala jsem se nad propastí a troufám si říct, že jsem z ní venku. V prvním příspěvku jsem psala, že po měsíci určitě nejsem vyléčená, ale víte co?

Dnes vám všem chci říct, že zdravá jsem, vyhrála jsem sama nad sebou.

Peter byl v hlavní roli všeho kolem mě a z hlavy mi to vše prostě vybral! Nepáral se se mnou, když už viděl nějaké tendence fňukání, tak mě tak dokonale argumentoval, že mě to zas nakoplo 🙂

Peter mě naučil vnímat své tělo, mysl. Naučil mě jíst, pít. Naučil mě myslet takovým způsobem, že když vidím i koblih, po kterých jsem se mohla utlouct, tak dnes se na něj dívám téměř znechuceně, protože vím, co v tom koblihu vše je.

Dali mi s jeho ženou tolik, hlavně část jejich energie, že vím, že dnes už neprohraju.

A teď pár těch důležitých skutečností! Někteří možná ví, že bulimie je celkem drahá nemoc, měla jsem tajný účet a z něj si tajně kupovala jídlo. S myšlenkou, že ho vyzvracím. Takže mi dovolte, abych se pochlubila, že se mi zdálo, že mi zbývá nějak moc peněz. Propočítala jsem to a měsíčně jsem ušetřila 5.118,- Kč 🙂

Další věc je ta, že ze mě začala být zase hezká a sebevědomá holka, což jsem nechápala, ale díky tomu jsem narazila na nenávist a závist zároveň od lidí, od kterých by to nečekala.

Zatraceně, Peti… Vidíš to? Musíš to vidět! Vždyť jsi mi změnil od základů život! Konečně po třicítce žiju normálním životem! Řekni mi, jak ti poděkovat? Jak se děkuje za to, že jsi někoho vytáhl z propasti?

Děkuju ti, že jsi tady pro mě byl. Děkuju i Lucce. Měla jsem ve vás dvou největší oporu!

Jsem šťastná, jsem zdravá…

A pro vás ostatní mé výsledky 🙂

Prsa 108 cm, teď 100 🙂

Pas: 86 cm, teď 73 🙂

Boky trošku stojí, tam za tu dobu jen 5 cm 🙂

Chtěla bych, aby jste věděli i to, že jsem s Peťou spolupracovala anonymě. Pak našel zlom, já se nestyděla a anonymita byla pryč. Zrcadlo už není mým nepřítelem, naopak jsem se hecla a poslala i fotky Péťovi 🙂

Takže teď už budu držet pěsti vám všem, já to teď zkouším sama  🙂

Nikdy jsem nebyla nikdy na pořekadlo: Jde to, když se chce 🙂

Dnes říkám: Jde to, když si Peťa zamane 🙂

S Peťou jsem porazila bulimii.

Mým “konečným” článkem vám chci říct, že Peťa s Luckou nejsou je o sestavování jídelníčku či cviků. A já doufám, že jste mezi řádky vyčetli, o čem a co tito dva dokážou..

Moc děkuju! Nikdy, nikdy vám nebudu s manželem vděčná a veřejně přísahám, že teď už to tempo, kterému jste mne naučili, udržím 🙂 Už chci pořád jen vyhrávat 🙂

Ať se vám všem daří!

Jana